Scéna.cz 

Výtvarné tipy 33. týden

Samoty Zikmunda Reacha
Staré fotografie smíchovských a košířských pražských dvorců vyprávějí mlčenlivé příběhy, pokračující až do současnosti (2005). Scénář a režie J. Císařovský
Dokumentární snímek otevírá album 68 starých fotografií z počátku dvacátého století. Jeho autor, antikvář, knihkupec učebními pomůckami a fotograf Zikmund Reach, jej vydal pod názvem "Samoty a dvorce na Smíchově a v Košířích".
Tyto černobílé fotografie jsou konfrontovány s dnešní podobou stejných míst: zahrady a vily Turbová, kde žil a pracoval Jiří Trnka, Bertramky, kde komponoval W. A. Mozart, Cibulky, kde kníže a biskup Thun vytvořil pozoruhodné architektonické dílo, Šmukýřky, Šalamounky, Žežulářky či Pernikářky.
Reachovy fotografie vyprávějí mlčenlivé příběhy, které se postupně ukládaly do genia loci smíchovských a košířských dvorců. Dokument se pokouší řadit různá fakta a fragmenty do nových souvislostí, pracuje s velkým množstvím historických map, dobových stavebních plánů, indikačních skic stabilního katastru a dalších archivních materiálů.
Obrazové zpracování rozsáhlého faktografického materiálu ukazuje, že tajemství a osudy, uložené v jednom starém albu černobílých fotografií, nenápadně žijí dál i v naší současnosti.
Vysílání: 16.8., 16.40 hod., ČT2; Opakování: 17.8., ČT2., 22.8., ČT2

Domov aneb Kam směřuje naše cesta (1/2)
Filmová epopej složená z leteckých záběrů Yanna-Arthuse Bertranda. Francouzský fotograf a kameraman ve svém životním projektu zachycuje stovky míst na planetě z horkovzdušného balonu a zamýšlí se nad budoucností našeho domova – planety Země
"Chtěl jsem být vědcem a stal se ze mě fotograf a kameraman," říká Yann Arthus Bertrand. "Z horkovzdušného balonu se stal ideální prostředek pro natáčení. Jeho pomalý let poskytuje dostatek času na nalezení nejvhodnějšího záběru. Nejdříve se zvolna přiblížíte a pak začnete pomalu stoupat. Přitom se před vámi pozvolna odkrývá celá krajina až k horizontu. Při fotografování a natáčení zvířat z výšky jsem objevil tvářnost zemského povrchu, ale i úsilí člověka při jeho činnostech, ať už jsou jakékoliv. Uvědomil jsem si důležitost teritorií. Když jsem se vrátil po čase do Keni, abych natáčel tento film, mimo hranice rezervace už nebyla prakticky žádná volně žijící zvířata. Za třicet let zde zmizelo 95 procent žiraf. V době, kdy jsme natáčeli tyto záběry, byli hroši opět zařazeni na seznam živočichů, kterým hrozí vyhubení. Létám už třicet let. Tyto cesty mě naučily vše, co vím. Objevil jsem při nich, jak lidé pracují, poznal jsem jejich archaická gesta, jejich políčka. Dodnes většina z nich pracuje holýma rukama. Např. čajové plantáže v Keni nabízejí neobyčejně bohatou paletu zelených barev. Na záběrech z výšky vypadají jako obrovité malířské dílo. Musím přiznat, že tyto obrazy miluji. Při své profesi se ale téměř každý den setkávám s neřešitelnými paradoxy. Jako jsou například skleníky u jezera Naivasha. Pěstují se zde květiny, které se vyvážejí do Evropy vzdálené více než 6000 kilometrů. To vyžaduje letecký transport a pesticidy na pěstování. Výsledkem je znečištění jezera, a to nemluvíme o vodě spotřebované na zavlažování. Z ekologického hlediska je to hrůza. Keňané tu ale nacházejí práci. Sice špatně placenou, ale aspoň nějakou. Výsledkem je růst slamů. Ten v Nairobi je největší na světě. Když jsem kdysi opouštěl tuto zemi, nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu natáčet lidi a města. Ale pokud se dnes zajímáte o přírodu, musíte se zajímat i o člověka a jeho vliv na tuto planetu. Změny klimatu jsou totiž patrné všude po světě. Po mnoha letech přemýšlení jsem se o tyto myšlenky chtěl podělit s ostatními. Proto jsem se před nedávnem do mnoha zemí vrátil a natočil film „Domov“, který už zhlédlo na 150 milionů lidí pěti kontinentů prostřednictvím mnoha médií."
Vysílání: 16.8., 21.00 hod., ČT2; Opakování: 17.8., ČT2., 20.8., ČT2