Scéna.cz 

Nobelovu cenu získala po dlouhé době žena

Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala rakouská autorka Elfriede Jelineková. Královská švédská akademie věd ve Stockholmu dala toto ocenění po osmi letech opět ženě. V roce 1996 cenu obdržela polská básnířka Wislava Szymborská. Členové Švédské akademie oznámili jméno nové nositelky 7. října 2004. Mezi nominovanými spisovateli figurovalo například jméno Alího Ahmada Saída, libanonského básníka, Margaret Atwoodové, kanadské spisovatelky, ale také britské autorky Doris Lessingové nebo dokonce amerického písničkáře Boba Dylana. Laureátka obdržela tradiční šek na deset milionů švédských korun.

Elfriede Jelineková se narodila se 20. října 1942 v Mürzzuschlagu ve Štýrsku. Vyrostla ve Vídni, kde také studovala divadelní vědu a dějiny umění. Vyrostla v problematické rodině – otec byl nervově nemocný, matka prý byla despotická. Právě ona byla hlavním důvodem, proč začala Jelineková psát, snažila se uniknout z jejího vlivu.

S tvorbou této spisovatelky jsme měli možnost se seznámit v rámci filmového klubu na ČT2. Česká televize odvysílala film Pianistka natočený podle knižní předlohy Jelinekové. Film byl vyznamenán v Cannes, oba hlavní představitelé - Isabella Huppertová a Benoît Magimel - získali Zlatou palmu za herecký výkon. Román Die Klavierspielerin (Pianistka, 1983) má silné autobiografické prvky.

Od roku 1966 žije Jelineková jako svobodná spisovatelka střídavě ve Vídni a Mnichově. Její práce zahrnují lyriku, prózu, divadelní a rozhlasové hry a scénáře. Byla mnohokrát vyznamenaná, např. v roce 1998 dostala významnou Cenu Georga Büchnera, v roce 2003 Dramatickou cenu Else-Lasker Schülerové za celoživotní dílo.

Česky dosud vyšel pouze román Milovnice (Mladá fronta, 1996, přeložila Jitka Jílová, orig. Die Liebhaberinnen, 1975), marxisticko-feministická karikatura Heimat-románu, a Klára S., Nemoc nebo moderní ženy, On není jako on (Větrné mlýny, 2001, překlad Barbora Schelle a Zuzana Augustová).