zvláštní poděkování
Volný.cz

František Muzika v kresbě a grafice

František Muzika – Requiem (NGP)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Kabinet v expozici moderního a současného umění ve Veletržním paláci představuje Františka Muziku (1900 – 1974) a jeho imaginativně cítěné kresby a grafické listy ze sbírek NGP, které jsou jevištěm poetických metamorfóz plných enigmatických odkazů. Výstava se koná u příležitosti 120. výročí narození malíře. Nedílnou součástí mnohostranné tvorby Františka Muziky vedle malby, kresby a grafiky byla také ilustrace, krásné písmo, karikatura a scénické návrhy pro divadlo. Muzika byl členem Devětsilu (1921), Nové skupiny (1923) a SVU Mánes (1923). Věnoval se výtvarné kritice a působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945–1970). Vedle samostatných výstav doma i v zahraničí bylo dílo Františka Muziky představeno také v souvislostech významných mezinárodních projektů, Benátského bienále (1948, 1964), výstavy Obsessionset Visions v Paříži (1968), hnutí Phases v Bruselu (1969) či na výstavě Surrealismus in Europa v Kolíně nad Rýnem (1969).

Počátkem třicátých let, kdy u autora ještě doznívala lyrická postkubistická stylizace tvarů ve figurálních námětech, datujeme začátek Muzikova imaginativního období, v němž se o slovo hlásí archetypální představy a sny. Muzika netvořil dle přírody, reflektoval imaginativní krajinu své mysli. Romantizující vize zaznamenával klasickou výtvarnou formou. V kresbě a grafice se setkáváme se základním symbolickým jazykem pro Muziku charakteristických motivů, jež v průběhu let procházejí jeho dílem v nesčetných proměnách: ruiny zdí, antropomorfizované skály, torza, drapérie, lastury, ruce. Situovány jsou v chiricovském neskutečném scénickém prostoru dodávající výjevům charakter snové představy. Tragiku doby Muzika reflektoval v motivech Zápasů (1937), Raněného (1937) a Ženách u hrobu (1939). Během válečných let vznikaly fantómy a ireálné snové výjevy (Velký sen, 1942), prodchnuté dobovým smutkem a melancholií. Vystaveny jsou také skici zběžně načrtnuté tužkou bezprostředně zachycující prvotní tvořivý impuls inspirace, z nichž některé později vykrystalizovaly v malířské provedení (Requiem, Zrození Venuše). V poválečné tvorbě Františka Muziky dochází k tematické proměně. Začaly se objevovat vegetativní motivy lesů, bažin a stromů, které postupně přecházely do organických buněčných struktur (Strom u domu, 1952). V šedesátých letech do Muzikova díla vstupuje mýtická kultovní architektura v podobě Elsinoru (1963) a Věží (1967). Motiv ženského torza, Muzikův přelud prázdných drapérií, se proměnil v cyklus snových Larev (1967), které se zjevily i v pozdní sérii monumentálních Schodišť (1971), přízračných scén předznamenávajících malířův závěr života.
Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 3. ledna 2021.

29.7.2020 09:07:54 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 39 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Cikáni jdou do nebe (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Výstavy

Král českého pop-artu Pasta Oner ovládl galerii UFFO

Pasta Oner

V Galerii UFFO v Trutnově vystavuje přední český umělec PASTA ONER.
„Pasta Oner platí za jednoho z ne ...celý článek


Světová výstava o starověkém Egyptě

Sluneční králové

Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři t ...celý článek


ReporTvář Julia Fučíka na Vítkově

Julius Fučík (ReporTvář Julia Fučíka)

Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář ...celý článek


Np na Vítkově hostí putovní výstavu k výročí Lotyšska

We want to be free, we will be free!

Národní muzeum otevřelo 1. 9. tohoto roku v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem We want t ...celý článek



Časopis 39 - sekce

DIVADLO

Přelet nad kukaččím hnízdem v divadle DISK

Přelet nad kukaččím hnízdem

Čtvrtý ročník studentů herectví Katedry činoherního divadla uvede jako svou první inscenaci na prknech divadla celý článek

další články...

HUDBA

Soundtrack z filmu Karel

Přebal alba

Celovečerní dokumentární film o Karlu Gottovi nazvaný prostě Karel přináší pohled na život populárního zpěváka celý článek

další články...