James Harries - Když nebe si kleká
Britský písničkář James Harries žije již pětadvacet let v Česku. Na jeho aktuální album Until the Sky Bends Down, které vydal u labelu Tranzistor, kritika chválou nešetří. V rozhovoru James prozradil, jakou radost mu přináší rádiový ohlas písničky Salvation. Jamese jsme zastihli těsně před startem jeho anglického turné.
Jaký to byl pocit, když jste se svou písní přeskočil stálice rádia Evropa 2, jakými jsou SIA nebo Years & Years? Obrovským úspěchem muselo být už to, že se Váš singl Salvation dostal do pravidelné rotace této rozhlasové stanice.
Vždy je velmi příjemné zjistit, že vaši píseň hrají v rádiu. Hezké je i vědomí, že si někdo myslí, že si vaše hudba zaslouží větší publikum, ať už je to v malém alternativním rádiu, veřejnoprávním nebo komerčním rozhlase. Byl jsem překvapen a polichocen, že se singl Salvation dostal do vysílání Radiožurnálu, ale fakt jsem se divil, že si ho všimla i Evropa 2. Je to zvláštní a zároveň nádherný pocit, že píseň může rezonovat s lidmi napříč společností. Ale také vím, jak velké štěstí mám. Kolem mě jsou šikovní lidi, kteří desku natočili a nahráli, a David Landštof z vydavatelství Tranzistor se o to všechno stará.
Ano, vím! Je to skvělé. Právě připravujeme klip k písni Your Love.
Hrál jsem i nadále hraju v mnoha zemích, takže vím, že mám malou fanouškovskou základnu ve spoustě zemí od Anglie a USA přes celou Evropu a dál třeba ve Vietnamu. Před pár lety jsem dělal živý internetový koncert, ve zvláštní hodinu v neděli, a byl jsem překvapen tím, kolik lidí ho sledovalo v Japonsku a Austrálii.
Co se týká nizozemského časopisu, jde o velký, populární a velmi respektovaný magazín. Kamarád z Holandska mi řekl, že je to super recenze, a že moje album dokonce dali jako tip měsíce, což je úžasný! Mám z toho obrovskou radost.
Ano, do června budu v Anglii. Pak mám domluvené koncerty v Polsku, Německu, Rakousku, Holandsku. A doufám, že ještě nějaké přibudou.
Jde o docela jednoduchou myšlenku, která se zrodila, když jsme seděli s přáteli v kavárně a mluvili o tom, jaký je nedostatek živé muziky na českých televizních stanicích a vůbec obecně v českých mediích. Přemýšleli jsme, jak bychom to mohli změnit. Rozhodli jsme se, že ať už uděláme cokoliv, musí to mít úžasný zvuk a skvělý vizuál. Pořad se bude jmenovat TranziStory. Každý týden pozveme na nějaké zajímavé místo (třeba do kavárny, která samozřejmě bude otevřená pro veřejnost) kapelu nebo sólového interpreta. Muzikanti zahrají jednu svou píseň a jeden cover – něco, co je inspirovalo, co teď frčí nebo něco, co prostě milují – ve výběru jim necháme volnou ruku. Bude se točit živě na nádherný starý kotoučák z roku 1973 – analog v digitálním světě na digitální platformu! Už jsme natočili pilotní díl a myslím, že vypadá ohromně a zní úžasně, jak jsme si to představovali. Je skoro hotový a připravený spatřit světlo světa.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
OPERA/ TANEC
Celostátní festival ZUŠ Open 2024
ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět od 23. května do 9. června 2024 ožijí v rámci celostátního celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Festival umění a kreativity ve vzdělávání
Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek