Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 50. týden

České mechanické betlémy (Vysílání: 07.12., 15.10 hod., ČT2)
Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenérií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů /Jilemnice, Třebechovice pod Orebem, Jindřichův Hradec a Sušice/, které vznikly na přelomu 19. a 20. století.

Brána poznání / Síla umění: Picasso (Vysílání: 08.12., 16.05 hod., ČT2)
Příběh génia výtvarného umění, jehož životní osudy těkaly mezi malířskou radostí, mužnou vášní a bojovníka za socialistický mír.
V roce 1941 Katalánec Pablo Picasso žil a pracoval v Paříži. Evropu obsadila tzv. Třetí říše. Picassa často obtěžují esesmani. Mumlají o degenerovaném umění a trousí narážky na to, že ukrývá židovské přátele. Pak vždycky v ateliéru něco poškodí. Dojde k rozhovoru, který se později stal součástí picassovské legendy. Nevítaný uniformovaný návštěvník ateliér nejprve proslídí a pak si všimne, že na několika místech leží pohlednice - reprodukce nejslavnějšího Picassova díla, epického vylíčení události, k níž došlo během občanské války ve Španělsku - německého bombardování baskického městečka Guerniky. "Je to Vaše práce?" A Picasso odpovídá: "Ne, Ne - vaše. Vezměte si jednu jako suvenýr".

Fürstenberská zahrada - Znovuzrození (Vysílání: 09.12., 14.45 hod., ČT2)
Svou finálovou podobu získala Fürstenberská zahrada v roce 1790 a do Čech přinesla vrcholnou ukázku italského zahradního baroka. Při rekonstrukci se architekti snažili vycházet z historických materiálů. Návštěvníkům nabídne nevšední pohledy na Prahu.
Jako jediná z podhradních je Velká Fürstenberská zahrada majetkem hlavního města. Podle náměstka pražského primátora Pavla Klegy se objekt stane součástí celkového komplexu hradních zahrad. Hlavní vstup do zahrady bude ze starých zámeckých schodů, kde byl původně. Novou podobu získaly vyhlídkový barokní pavilon a kašna, restaurátoři opravili i impozantní litinové schodiště. Architekt Březina doplnil, že zahrada je zajímavá tím, že je jedinou ze starých pražských zahrad, která tyto litinové prvky a litinová schodiště obsahuje.
Nově zpřístupněný kout zeleně je poslední památkou svého druhu, která čekala na rekonstrukci. Ta probíhala v uplynulých dvou letech a vyžádala si investice ve výši 165 milionů korun, z toho částkou 125 milionů přispěla Evropská unie. Část bývalého odpočinkového prostoru šlechtického rodu Fürstenberků ale byla opravena již v roce 2006, užívá jej polské velvyslanectví, které sídlí v přilehlém Fürstenberském paláci.

Brána poznání/ Deset století architektury / Svatováclavská kaple (Vysílání: 09.12., 16.15 hod., ČT2)
Výjimečná stavba, kaple svatého Václava, ústřední svatyně uvnitř katedrály sv. Víta byla vystavěna v sedmdesátých letech 14. století na základě přesného zadání císaře Karla IV. architektu a stavitelovi Petru Parléřovi. Kaple už na první pohled udivuje svým řešením, prostupuje vnitřní strukturu chrámu, stejně tak ruší i pravidelný vnější obrys stavby. Místo jejího založení bylo dáno historickým umístěním hrobu sv. Václava.
Původně byla na tomto místě rotunda sv. Víta, na jejím místě poté vyrostla trojlodní basilika, která hrob sv. Václava respektovala, a ten se stal součástí nového chrámu v jakési samostatné kapli. Ta byla koncipována jako samostatná do sebe uzavřená architektura včetně oken a vnějších pilířů. Zevně zůstaly stěny holé, nečleněné a budí dojem mohutných a vysokých hradeb. V kontrastu k prostému zevnějšku měl interiér návštěvníka oslnit zlatem, drahými kameny a malbami. Čtvercový půdorys kaple, sklenutý jednotnou sítí ve výši čtrnácti metrů dal architektovi podnět k vytvoření prostoru s mimořádným uměleckým účinem.

Rajské zahrady (11/13) Vrchotovy Janovice (Vysílání: 13.12., 16.20 hod., ČT1)
Zámecký park navazuje na starší barokní zahradu u zámku, původně středověké vodní tvrze pánů z Janovic. Ovšem slávy se dočkal za Karla Nádherného z Borutína a především Sidonie Nádherné, tedy vlastně už ve 20. století. Tehdy park získal svoje ceněné dendrologické bohatství i vzácné hosty - R. M. Rilkeho, K. Krause, K. Čapka, M. Švabinského nebo architekta Loose. Sidonie prý prohlásila, že za její správy došlo k "proměně zpustlé lesní houštiny v ušlechtilou krajinu". Dnešní rozloha parku činí téměř sedmnáct hektarů.