Scéna.cz 

Vladislav Merhaut: Grafik Vladimír Boudník

Jako pendant ke knize Tomáše Mazala Spisovatel Bohumil Hrabal vychází ve stejné grafické úpravě a opět i s mnoha fotografiemi kniha o ,,něžném barbarovi" Vladimíru Boudníkovi. Boudníkův přítel Vladislav Merhaut je bezpochyby největším znalcem jeho života a díla a do této knihy vložil vše, co se mu za celý život podařilo o Vladimíru Boudníkovi zjistit. Kniha je tak současně bohatě dokumentovaným Boudníkovým životopisem i průvodcem po jeho jedinečném literárním a zejména grafickém díle.

Vladimír Boudník
(17. března 1924 – 5. prosince 1968)
Byl český grafik a malíř, představitel aktivní a strukturální grafiky. Založil vlastní umělecký směr, tzv. explosionalismus. Vyučil se nástrojařem, za druhé světové války byl totálně nasazen v Německu. Po válce vystudoval Státní grafickou školu. Pracoval v ČKD Vysočany, nejprve v propagaci, později jako nástrojař a dílenský rýsovač.
Zde také nachází materiál i inspiraci pro svou tvorbu. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky, šrouby, raznice či kusy litiny, odpadlé při zpracování kovu, vlisovával a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich důlčíkem a rydlem a tloukl do nich kladivem. Z takhle vzniklých matric pak tiskl své grafické abstrakce, které dotvářel ještě poté, co vyšly z tiskařského lisu.
Podobně nezvyklou a originální technikou jsou i Boudníkovy magnetické grafiky. Na pláty železného plechu, podložené magnetem, uspořádal do vějířů magnetických siločár kovové piliny, které pak fixoval lakem, vtíral do nich barvu a tiskl listy.
Svoje grafické listy neprodával, ale po stovkách rozdával svým přátelům z tehdejšího pražského undergroundu či spolupracovníkům z fabriky. V dělnické kantýně ostatně uspořádal i svou první výstavu, jednu z mála, jichž se za svůj život dočkal.
V prosinci roku 1968 ukončil svůj život, když se oběsil na klice u dveří. Chtěl – a to zdaleka ne poprvé – zjistit, jaké bude mít pocity při strangulaci. Tentokrát mu ale z oprátky nikdo včas nepomohl…